FC Zlín oficiální web

VAKHTANG TCHANTURISHVILI: VĚŘÍM, ŽE TO BRZY PROTRHNU!

Gruzínský záložník se ke zlínskému týmu přidal v zimě 2019. Předtím působil VAKHTANG TCHANTURISHVILI ve Spartaku Trnava, kterému pomohl k titulu, zahrál si také základní skupinu Evropské ligy a v minulosti nastoupil i za gruzínskou reprezentaci. Jaký je život v Česku, kde se mu narodily obě jeho děti, a co všechno dělá pro to, aby v české lize konečně skóroval? 

Ve Zlíně jsi už čtvrtou sezonu. Počítal jsi, že tady vydržíš tak dlouho?
Přiznám se, že když jsem do Zlína přicházel, ani ve snu by mě nenapadlo, že bych tu mohl vydržet tak dlouho. Bylo to náročné, ale postupem času to šlo líp a líp a šlo mi lépe se tady adaptovat. Ať už na lidi, či město jako takové. Taky mně to hodně ulehčili moji spoluhráči, kteří jsou přátelští a pomohou, kdykoli potřebuji.

V létě ti končila smlouva, nakonec jsi ji prodloužil. Byly ve hře i jiné varianty?
Ano, byly tam i jiné možnosti, ale nakonec jsem vyhodnotil, že bude nejlepší rozhodnutí zůstat zde a pokračovat v práci se zlínským týmem.

Co ti vyhovuje na životě v Česku? Jak se vám tady s rodinou žije?
Život v Česku je pěkný, mojí rodině se tady žije dobře. Nejen tady ve Zlíně, ale celkově v této zemi je krásná příroda, příjemné počasí a doufám, že v zimě bude sníh. S ženou a mým synem jsme si to vždy
moc užívali.

Jak sis zvykl na jinou kulturu, jiné prostředí? Co bylo pro tebe nejtěžší?
Pro mě osobně to nebylo nijak zvlášť těžké, protože díky fotbalu jsem ve svém životě mohl poznat spoustu různých zemí a kultur. To, co pro mě bylo nejtěžší, je určitě jazyk, ale už je to lepší.

Takže by ses už dovedl domluvit česky?
Jasné, mluvím česky, ale psát příliš nedokážu, takže ještě na sobě musím v tomto směru zapracovat.

Co ti tady chybí z Gruzie?
Vše, protože jsem v Gruzii nebyl strašně dlouho. Chybí mi přátelé, domov, ulice, kde jsem strávil dětství. Samozřejmě i rodina, ale ta mě před pár týdny aspoň navštívila zde v České republice.

Máš nějaké oblíbené české jídlo?
Vyloženě oblíbené jídlo nemám, ale obecně mně česká kuchyně chutná. 

Narodily se vám tady obě děti. Tak jste to se ženou plánovali?
Ano, jelikož jsme tady s manželkou spokojení, tak jsme s tím neměli žádný problém.

Poznávají tě fanoušci ve městě?
Ano, byly nějaké situace, kdy mě ve městě fanoušci zastavili a chtěli se se mnou bavit. Nyní i kvůli pandemii se však nejvíce pohybuji doma, a tak moc šancí se potkávat není. Pro mě je ale nejdůležitější, když
nás fanoušci podporují na stadionu v dobrých i horších časech.



V české lize jsi zatím nedal gól. Mrzí tě to?
To je velké téma pro média a některé lidi také, ale moc to neřeším. Nebudu se zabývat otázkami, proč jsem ještě neskóroval, kdybych to věděl, tak to udělám jinak. Moji spoluhráči, lidé v klubu a snad i fanoušci však vidí, jak neustále tvrdě pracuji a věřím, že to brzy protrhnu. 

Dokázal bys spočítat, kolikrát jsi trefil tyč?
To nedokážu spočítat. (smích)

Jak je vnímána v Gruzii česká liga? Píše se o ní?
Česká liga je ve světě docela populární a není tomu jinak ani v Gruzii.

Na tvém jménu si čeští fanoušci lámou jazyk. Prozradíš, jak se správně vyslovuje?
Správná výslovnost je Vaktang Čanturišvili. Věřím, že je to pro někoho těžké, ale baví mě poslouchat některé výslovnosti mého jména. (smích)

Blíží se Vánoce. Znáš nějaké české zvyky, jak moc se liší ty gruzínské?
Ano, vím od mých spoluhráčů, jak se přibližně v Česku slaví. U nás máme Vánoce až 7. ledna. Nejradši chodím do kostela se pomodlit. Když zůstanete doma, měli byste zapálit v každém okně, které máte svíčku, a pak se pomodlit, to je jedna z našich tradic. Další den se sejde celá rodina a slaví se s dobrým jídlem a vínem na stole.

Už tušíš, kde se po kariéře usadíš?
Určitě se chceme vrátit do Gruzie za našimi rodinami.